hrcak mascot   Srce   HID

Slovo : časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu, No. 44-45-46, 1996.

Izvorni znanstveni članak

Česká varianta charvátské hranaté hlaholice

Ludmila Pacnerová

Puni tekst: češki, pdf (18 MB) str. 45-62 preuzimanja: 270* citiraj
APA 6th Edition
Pacnerová, L. (1996). Česká varianta charvátské hranaté hlaholice. Slovo, (44-45-46), 45-62. Preuzeto s https://hrcak.srce.hr/14923
MLA 8th Edition
Pacnerová, Ludmila. "Česká varianta charvátské hranaté hlaholice." Slovo, vol. , br. 44-45-46, 1996, str. 45-62. https://hrcak.srce.hr/14923. Citirano 21.02.2019.
Chicago 17th Edition
Pacnerová, Ludmila. "Česká varianta charvátské hranaté hlaholice." Slovo , br. 44-45-46 (1996): 45-62. https://hrcak.srce.hr/14923
Harvard
Pacnerová, L. (1996). 'Česká varianta charvátské hranaté hlaholice', Slovo, (44-45-46), str. 45-62. Preuzeto s: https://hrcak.srce.hr/14923 (Datum pristupa: 21.02.2019.)
Vancouver
Pacnerová L. Česká varianta charvátské hranaté hlaholice. Slovo [Internet]. 1996 [pristupljeno 21.02.2019.];(44-45-46):45-62. Dostupno na: https://hrcak.srce.hr/14923
IEEE
L. Pacnerová, "Česká varianta charvátské hranaté hlaholice", Slovo, vol., br. 44-45-46, str. 45-62, 1996. [Online]. Dostupno na: https://hrcak.srce.hr/14923. [Citirano: 21.02.2019.]

Sažetak
V předložené stati pojednává autorka o třetím období hlaholismu na české půdě (1347-cca 1430), kdy hlaholice ¨žila¨v Emauzském klášteře v Praze (Na Slovanech). Karel IV., císař řimský a král český, povolal benediktiny z Charvátska, aby zde pěstovali liturgii a literaturu slovanským jazykem. Byla to staroslověnština charvátské redakce psaná pozdějšim typem hlaholského písma, tak zvanou hranatou hlaholicí, která se na charvátské půdě vyvinula ve druhé polovině 14. století a svého vrcholného rozkvětu dosáhla v 15. stoleti bohoslužebný ritus byl řimský. Během času přišli do klášterní komunity mniši české národnosti a patrně oni přepsali do charvátské hranaté hlaholice staročeskou bibli, biblickou dějepravu (Komestora), Pasionál a Zlatou legendu.
Tato skutečnost nám dnes připadá kuriózní a diskuse kolem českéh hlaholismu nejsou ještě uzavřeny, nicméně fonologický systém český nebyl sice totožný s tím, jejž vyjadřoval grafický systém tehdejši charvátské hlaholice, ale rozdíl mezi českou zásobou hlásek a hlaholskou zásobou grafémů byl podstatně menší než rozdíl mezi českým hláskovým reperoárem a počtem grafémů, jež mělo k dispozici písmo latinské. (Latinka se pro češtinu upravovala zaváděním hojných spřežek, jež byly nejen těžkopádné, ale také nepřesné, nejednotné a nejednoznačné).
Nejcennějšim přínosem českohlaholských památek pro dějiny charvátské hranaté hlaholice jsou doklady na číselnou platnost gráfemů z poslední čtvrtiny charvátskohlaholské abecedy, které byly pbjeveny ve zlomcích staročeské biblické dějepravy.
Klášter Na Slovanech se ve své době těšil velké vážnosti. O jeho kulturním vlivu svědčí i hlaholské abecedy napsané v českém prostředí a záznamy napsané sice jazykem latinským, ale písmem hlaholským ještě v polovině 15. století. Je vidět, že silné slovanské povědomí, které přinesli do Prahy charvátšti hlaholité, zapustilo u nás kořeny a přispělo k emancipaci češtiny z vlivu latiny. Jejich působení u nás patří ke kladným stránkám české kulturní historie.

Hrčak ID: 14923

URI
https://hrcak.srce.hr/14923

[hrvatski]

Posjeta: 918 *