Izvorni znanstveni članak
https://doi.org/10.5513/JCEA01/24.1.3867
Možnosti řešení velkých vrhů selat
Ivan ŘEZÁČ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Naděžda KERNEROVÁ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Michal KOMOSNÝ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Radim KUNEŠ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Nikola HAVRDOVÁ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Anna POBORSKÁ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Denisa POLÍVKOVÁ
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Martin KANTOR
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Luboš ZÁBRANSKÝ
orcid.org/0000-0003-0290-1622
; Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Studentská 1665, 37005 České Budějovice, Czech Republic
Sažetak
Cílem 1. pokusu bylo ověřit efektivitu a rentabilitu přikrmování selat. Byly hodnocené mléčné směsi dvou výrobců, a to MKS-1 vs. MKS-2 podávané ad libitum. Všechna selata byla kojená a od 5. dne věku do odstavu ve 28 dnech podávaný prestarter. Kontrolní skupina bez přikrmování vykázala vyšší úhyn selat do odstavu a horší kondici prasnic při odstavu. Použití mléčných krmných směsí vedlo k eliminaci ztráty kondice prasnic v období kojení a snížilo spotřebu krmných směsí pro prasnice (P<0,05). U skupiny MKS-1 byla vyšší spotřeba mléčné krmné směsi, nejnižší úhyn a nejmenší ztráta kondice prasnic (P<0,05). Nicméně z hlediska nákladů na 1 odstavené sele, vykázalo mírně lepší výsledky přikrmování mléčnou směsí MKS-2. Ve 2. pokusu byly prasnice rozdělené do 2 skupin. U první skupiny byla selata přikrmovaná mléčnou náhražkou a u druhé skupiny byly využité kojné prasnice, které tvořily 15 % stáda. Kojné prasnice měly delší dobu kojení a délku mezidobí, nepatrně nižší počet vrhů na prasnici za rok a o 0,93 nižší počet dochovaných selat za rok. Při použití mléčné náhražky byl dosažený vyšší podnikatelský zisk za rok než u kojných prasnic. Je však potřeba přihlédnout k tomu, že kojné prasnice blokují porodní kotec. Za předpokladu, že by kojných prasnic bylo chováno méně, podnikatelský zisk by byl vyšší.
Ključne riječi
sele; mléčná krmná směs; mléčná náhražka; kojná prasnice
Hrčak ID:
296705
URI
Datum izdavanja:
29.3.2023.
Posjeta: 334 *