Skoči na glavni sadržaj

Izvorni znanstveni članak

https://doi.org/10.5513/JCEA01/26.2.4222

Identifikace kvasinek rodu Zygosaccharomyces izolovaných z prostředí včely medonosné

Petra JAVŮRKOVÁ ; Department of Genetic and Biotechnology, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Studentska 1668, 370 05 Ceske Budejovice, Czech Republic
Kateřina VOČADLOVÁ ; Bioresources group, Fraunhofer Institute for Molecular Biology and Applied Ecology (IME), Ohlebergsweg 12, 35392 Giessen, Germany
Jaroslav MOTIS ; Retorta s.r.o., Tresnova 316, 373 82 Borsov and Vltavou, Czech Republic
Hana ŽÁKOVÁ ; Department of Genetic and Biotechnology, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Studentska 1668, 370 05 Ceske Budejovice, Czech Republic
Michael ROST ; Retorta s.r.o., Tresnova 316, 373 82 Borsov and Vltavou, Czech Republic
Vladislav ČURN ; Department of Genetic and Biotechnology, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Studentska 1668, 370 05 Ceske Budejovice, Czech Republic
Karel BENEŠ ; Retorta s.r.o., Tresnova 316, 373 82 Borsov and Vltavou, Czech Republic *

* Dopisni autor.


Puni tekst: engleski pdf 843 Kb

str. 305-314

preuzimanja: 210

citiraj


Sažetak

Bakteriální část včelího mikrobiomu již byla relativně značně prostudována, ovšem informace týkající se společenství hub doprovázejících včely jsou náhodné a neodrážejí jejich důležitost. Z larev včely medonosné (Apis mellifera), plástového pylu a směsi rouskového pylu bylo získáno dvacet izolátů patřících do rodu Zygosaccharomyces.Na základě sekvenování oblastí D1/D2 byly izoláty identifikovány jako Z. rouxii (larvy), Z. favi (plástový pyl) a Z. mellis (směs rouskového pylu). Pro specifickou PCR detekci nejpočetnějšího druhu kvasinky Z. rouxii byly navrženy dva druhově-specifické primery zaměřující se na ITS oblasti. Protože kvasinky a jejich metabolity mohou hrát významnou roli ve vývoji včel, další zaměření bylo na produkci ergosterolu, prekursoru hormonu ekdyson. Byla použita HPLC detekce ergosterolu, která prokázala vysokou variabilitu obsahu ergosterolu mezi jednotlivými druhy a izoláty a zároveň obsah ergosterolu nekoreloval s produkcí biomasy. Nejvyšší produkce biomasy byla u izolátu Z. rouxii (6,2 mg/g sušiny), v případě Z. mellis pak 2,3 mg/g sušiny.

Ključne riječi

Apis mellifera; včelí mikroorganismy; molekulární identifikace; ergosterol

Hrčak ID:

332709

URI

https://hrcak.srce.hr/332709

Datum izdavanja:

29.6.2025.

Podaci na drugim jezicima: engleski

Posjeta: 412 *