Izvorni znanstveni članak
Scénický pézens v staroslověnštině
Radoslav Večerka
Sažetak
V staroslověnštině slouží prézentní formy perfektivních sloves standardně jako výrazové prostředky funkčního futura. V útvarech speciálního žánru, v tzv. rubrikách Euchologia Sinajského jsou však prézentní formy perfektivních sloves doloženy i v nefuturálním, vlastně “prézentním” významu/funkci. Sugerují tím vlastně jejich jakoby narativní povahu, která by mohla tento způsob užití opravňovat. Textologicky se totiž projevuje rozdíl mezi texty deskriptivními a texty narativními jako relevantní. Zatímco deskriptivní podávají různá zjištění, tvrzení apod. ploše, v jediné textové
linii, je v narativních textech obsah vyprávění prezentován ve dvou liniích. Linie v popředí narace zajišťují plynulý postup líčených událostí a akcí na časové ose, kdežto linie v pozadí narace vypovídá o akcích probíhajících s hlavním tokem vyprávění paralelně jako doplňky nebo explikace, eventuálně o celkové situaci, v níž se události první linie odehrávají. Scénické poznámky v rubrikách EuchSin uvádějí činnosti,
úkony atd. osob účastnících se daného rituálu, např. popъ strižetъ i glagolję sice...i poimvtъ i črьnьci i postrigvtъ i. Výpovědi tohoto typu nemohou však být hodnoceny jako skutečné vyprávění, tj. text narativní. Nelze je transponovat do minulosti (cožby bylo u pravého narativního textu běžně možné), ale ani nevyjadřují přes svou indikativní formu žádné zjištění, konstatování atp., nýbrž to, co jednající osoby mají provádět a konat, tedy vlastně normativní, vybízecí, ne-li až rozkazovací modalitu.
Ključne riječi
deskriptivní tekst; popředí narativního textu; pozadí narativního text; kategorie času; prézentní formy perfektiv; prézentní formy imperfektiv
Hrčak ID:
22388
URI
Datum izdavanja:
29.3.2008.
Posjeta: 1.142 *