hrcak mascot   Srce   HID

Slovo : časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu, No.60 Prosinac 2010.

Izvorni znanstveni članak

Legendární Velehrad jako údajné sídlo moravského arcibiskupa Metodĕje

Vladimir Vavřínek ; Slovanský ústav Akademie věd ČR, Praha, Češka Republika

Puni tekst: engleski, pdf (153 KB) str. 771-790 preuzimanja: 366* citiraj
APA
Vavřínek, V. (2010). The Question of the Legendary Welegrad (Veligrad) as the Alleged Seat of the Moravian Archbishop Methodius. Slovo : časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu, (60), 771-790. Preuzeto s http://hrcak.srce.hr/65891

Sažetak
Česká lidová tradice, podle níž arcibiskup Metoděj stejně jako velkomoravský vládce Svatopluk sídlili v pevnosti zvané Velehrad, nemá přímou oporu v soudobých pramenech. Neobjevuje se ani v legendách pocházejících z 11.-13. století, které přičítají biskupskou hodnost netoliko Metodějovi, ale i samotnému tvůrci slovanského písemnictví Konstantinovi, ovšem Velehrad jako místo jejich působení neoznačují. Toto spojení se objevuje až v legendách a kronikách ve 14. století, kdy ovšem název Velehrad byl už dávno přenesen na cisterciácký klášter založený roku 1205 pro cisterciáky povolané z Německa, kteří se slovanskou minulostí moravské církve neměli nic společného. Bylo proto vysloveno mnoho dohadů o tom, zda tradice spojující působení cyrilometodějské misie s Velehradem má nějaké historické jádro či nikoli, mezi nimi i hypotéza, písemnými prameny ovšem nijak nepodložená, že tuto identifi kaci si vymyslel v polovině 13. století olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, aby podpořil žádost krále Přemysla Otakara II. z roku 1257 o povýšení Olomouce na arcibiskupství.
Místní jméno Veligrad je doloženo už k roku 1141, a to jako název vesnice obdařené právem trhu patřící k arcijáhenství ve Spytihněvi. Už sama forma tohoto názvu, jež je kompozitum staroslověnského adjektiva velii a substantiva gradъ (opevněné místo) naznačuje, že toto místní jméno je velmi starého původu. Je velmi nepravděpodobné, že by tak významná a původně velká, nepochybně i opevněná osada byla mohla vzniknout v 10. století, kdy jižní Morava byla pustošena maďarskými nájezdy, či ve století jedenáctém, kdy ji dobyl syn českého knížete Břetislav; ten k ochraně českých mocenských zájmů založil síť nových hradišť, z nichž jedním byla Spytihněv, kde bylo arcijáhenství, k němuž trhová ves Veligrad patřila. V blízkosti obou těchto lokalit se ovšem v 9. století nacházelo jedno ze dvou nejmocnějších a největších velkomoravských hradišť (na místě dnešního Starého Města a Uherského Hradiště), které ani v 10. století nepřestalo být, byť ve značně zredukované podobě, osídleno. Na výšině dnes zvané Sady stál chrámový komplex, jehož nejstarší část, kostel s půdorysem ve tvaru kříže vybudovaný na samém začátku 9. století, byl v užívání ještě v polovině 13. století.
Podle různých nepřímých náznaků lze soudit, že snad byl sídlem arcibiskupa Metoděje, který tam byl asi i pohřben. Je možné, že v hrobové kapli přistavěné k hlavnímu kostelu byl pohřben i sám kníže Svatopluk. Zdá se tedy velmi pravděpodobné, že tato lokalita byla už v době Velké Moravy nazývána Veligrad a že tento název zůstal v povědomí místního obyvatelstva i během následujících staletí.

Ključne riječi
Velká Morava; cyrilometodějská tradice; Velehrad

Hrčak ID: 65891

URI
http://hrcak.srce.hr/65891

[hrvatski] [engleski]

Posjeta: 717 *