Skoči na glavni sadržaj

Izvorni znanstveni članak

Česká varianta charvátské hranaté hlaholice

Ludmila Pacnerová


Puni tekst: češki pdf 18.466 Kb

str. 45-62

preuzimanja: 477

citiraj


Sažetak

V předložené stati pojednává autorka o třetím období hlaholismu na české půdě (1347-cca 1430), kdy hlaholice ¨žila¨v Emauzském klášteře v Praze (Na Slovanech). Karel IV., císař řimský a král český, povolal benediktiny z Charvátska, aby zde pěstovali liturgii a literaturu slovanským jazykem. Byla to staroslověnština charvátské redakce psaná pozdějšim typem hlaholského písma, tak zvanou hranatou hlaholicí, která se na charvátské půdě vyvinula ve druhé polovině 14. století a svého vrcholného rozkvětu dosáhla v 15. stoleti bohoslužebný ritus byl řimský. Během času přišli do klášterní komunity mniši české národnosti a patrně oni přepsali do charvátské hranaté hlaholice staročeskou bibli, biblickou dějepravu (Komestora), Pasionál a Zlatou legendu.
Tato skutečnost nám dnes připadá kuriózní a diskuse kolem českéh hlaholismu nejsou ještě uzavřeny, nicméně fonologický systém český nebyl sice totožný s tím, jejž vyjadřoval grafický systém tehdejši charvátské hlaholice, ale rozdíl mezi českou zásobou hlásek a hlaholskou zásobou grafémů byl podstatně menší než rozdíl mezi českým hláskovým reperoárem a počtem grafémů, jež mělo k dispozici písmo latinské. (Latinka se pro češtinu upravovala zaváděním hojných spřežek, jež byly nejen těžkopádné, ale také nepřesné, nejednotné a nejednoznačné).
Nejcennějšim přínosem českohlaholských památek pro dějiny charvátské hranaté hlaholice jsou doklady na číselnou platnost gráfemů z poslední čtvrtiny charvátskohlaholské abecedy, které byly pbjeveny ve zlomcích staročeské biblické dějepravy.
Klášter Na Slovanech se ve své době těšil velké vážnosti. O jeho kulturním vlivu svědčí i hlaholské abecedy napsané v českém prostředí a záznamy napsané sice jazykem latinským, ale písmem hlaholským ještě v polovině 15. století. Je vidět, že silné slovanské povědomí, které přinesli do Prahy charvátšti hlaholité, zapustilo u nás kořeny a přispělo k emancipaci češtiny z vlivu latiny. Jejich působení u nás patří ke kladným stránkám české kulturní historie.

Ključne riječi

Hrčak ID:

14923

URI

https://hrcak.srce.hr/14923

Podaci na drugim jezicima: hrvatski

Posjeta: 1.539 *