Original scientific paper
Souvětí se závislými větami relativními v staroslověnštině
Radoslav Večerka
Abstract
Relativní věty determinují atributivním způsobem nějaké jméno ve VŘ (tzv. relativní věty adjektivní) nebo je zastupují (tzv. relativní věty substantivní). (Závislé věty adverbiální uvozené relativю mezi relativní věty pojaty nejsou). Relativní zájmeno vyjadřuje referenční identitu s (vyjádřenym nebo nevyjádřeným) jménem ve VŘ, a to identitu totální (iže), kvalitativní (jakъ) nebo kvantitativní (jelikъ/-o). Může odkazovat na jevy jak konkrétní, určité, známém tak i obecné, neurčité, neznámé. Příznakově vyjadřují relativa generalizovaný význam s pomocí partikulí ašte, kolidžo nebo da, postponovaných relativ, a to s odstínem indiferentnosti nebo hypotetičnosti. Věty formálně relativní mohou vystupovat i ve funkci nepřímých otázek; mohou mít dále (jakožto ¨nepravé věty relativní¨) faktický význam závislých vět hypotetických nebo koncesívních, respektive kopulativně připojovat další výpověd. Pomezní typ mezi větou relativní a apozicí pěedstavují obraty s nominální gupou po ¨členovém)¨ iže, napodobující řečtinu, ale jjich konstrukční vlastnosti dovolují pěiěadit většinu z nich mezi relativní věty s nominálním predikatém (reče učenikomъ, iže sъ ńimь / běaho/). Interjekcionální to uvádějící (fakultativně) VŘ postponovanou relativní větě substntivní je ekvivalentní stejnímu prosřědku v apodozi souvětí se závislou větou adverbiální. Deiktická zájmena kongruentní ve VŘ vytvářejí s relativem větou substantivní blokují ve VŘ příslušnou sintaktickou pozici co do pádu, čísla a rodu. Komunikativně relevantní je korelativum v substantivní funkci v nepřímém pádu; pokud je v staroslověnštině přece jen nevyjádřeno zformalizováním souvětí s relativní větě a v případech s pádovou atrakcí relativu (podle antecedentu) nebo antecedentu (podle relativa). Relativní věty v staroslověnštině jsou zpravdila překladem řec. relativních vět, dále též členových konstrukcí s nominální grupou nebo participem, jen ojediněle též prostředků jiných. Konkurujícím (synonymním) prostředkem relativních vět v staroslověnštině jsou konstrukce participiální. Z překladového hlediska je vztah obou konkurujících prostředků asymetrický: řec. relativní věty se prakticky nepřekládají stsl. participii, zato řec. participia se mohla překládat i stsl. větami relativními (daleko nejčastěji v evangeliích, celkem asi 10 % všech případů); překladatelé se však vyhýbali tomu, překládat vztažnou větou řec. participia v substantivní funkci v nepřímém pádu (reče stojęštiimъ sь ńimь), a právě v téže funkci nastupovala nezřídka substantivizované participium kopuly syi/byvajęi při překladu řec. konstrukcí členových (reče soštiimъ sъ ńimь).
Keywords
Hrčak ID:
14418
URI
Publication date:
30.9.1983.
Visits: 3.832 *