Izvorni znanstveni članak
https://doi.org/https://doi.org/10.5513/JCEA01/27.3.5023
Akumulace potenciálně toxických prvků v rhizosférách a plodnicích volně rostoucích hub a hodnocení rizik pro lidské zdraví v podmínkách České republiky
Shahzaib ALI
; Department of Agroecosystems, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Branišovská 1645/31A, 37005 Ceske Budejovice, Czech Republic
Martin ŠEDA
; Department of Applied Chemistry, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Branišovská 1668, 370 05 České Budějovice, Czech Republic
Jiří KREJSA
; Department of Applied Chemistry, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Branišovská 1668, 370 05 České Budějovice, Czech Republic
Jan ŠÍMA
; Department of Applied Chemistry, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in České Budějovice, Branišovská 1668, 370 05 České Budějovice, Czech Republic
Sadia BABAR BALOCH
; Department of Agroecosystems, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Branišovská 1645/31A, 37005 Ceske Budejovice, Czech Republic
Jaroslav BERNAS
; Department of Agroecosystems, Faculty of Agriculture and Technology, University of South Bohemia in Ceske Budejovice, Branišovská 1645/31A, 37005 Ceske Budejovice, Czech Republic
Sažetak
Konzumace plodnic hub zatížených potenciálně toxickými prvky (PTE) může představovat riziko pro lidské zdraví. Cílem této studie bylo stanovit koncentrace PTE (Cu, Fe, Mn a Zn) v rhizosférické půdě (0–10 cm) a v sušině plodnic hub sbíraných v České republice, kde je sběr hub široce rozšířen. Součástí práce bylo hodnocení nekarcinogenního zdravotního rizika. Výsledky ukázaly, že železo (Fe) bylo dominantním prvkem v půdě i plodnicích, následované Mn, Zn a Cu. Byly zjištěny druhově podmíněné rozdíly v akumulaci prvků mezi lokalitami, přičemž vyšší koncentrace byly obecně zaznamenány u hub z lokalit v blízkosti komunikací oproti kontrolní lokalitě. Rozdíly v akumulační schopnosti byly potvrzeny například u druhů Agaricus campestris (pečárka polní), Amanita rubescens (muchomůrka růžovka) a Xerocomellus chrysenteron (suchohřib žlutomasý). Nejvyšší nekarcinogenní toxicita byla zjištěna v rhizosféře lokality Švihov – D1 (100 %), nejnižší v lokalitě Ledenice (18,3 %). Nejvíce zatíženou oblastí byla lokalita Švihov – D1, následovaná Humpolec – D1 a Ledenicemi. Kontaminace rhizosféry může vést ke zvýšenému přenosu PTE do jedlých částí hub a představovat nekarcinogenní zdravotní riziko. Riziko lze snížit vyhýbáním se sběru hub v blízkosti dálnic a silně frekventovaných komunikací.
Ključne riječi
potenciálně toxické prvky; houby; potravní řetězec; biokoncentrace; hodnocení nekarcinogenního zdravotního rizika
Hrčak ID:
351588
URI
Datum izdavanja:
1.10.2026.
Posjeta: 0 *