Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)

Muryc, Jiři

doi:10.15291/csi.4911

Croatica et Slavica Iadertina, Vol. 21. No. 2., 2025.

Izvorni znanstveni članak

https://doi.org/10.15291/csi.4911

Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)

Jiři Muryc orcid.org/0000-0002-2721-6093 ; Ostravská univerzita, Ostrava, Češka *

* Dopisni autor.

Puni tekst: češki pdf 1.677 Kb

str. 373-391

preuzimanja: 120

citiraj

APA 6th Edition

Muryc, J. (2025). Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava). Croatica et Slavica Iadertina, 21. (2.), 373-391. https://doi.org/10.15291/csi.4911

MLA 8th Edition

Muryc, Jiři. "Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)." Croatica et Slavica Iadertina, vol. 21., br. 2., 2025, str. 373-391. https://doi.org/10.15291/csi.4911. Citirano 12.05.2026.

Chicago 17th Edition

Muryc, Jiři. "Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)." Croatica et Slavica Iadertina 21., br. 2. (2025): 373-391. https://doi.org/10.15291/csi.4911

Harvard

Muryc, J. (2025). 'Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)', Croatica et Slavica Iadertina, 21.(2.), str. 373-391. https://doi.org/10.15291/csi.4911

Vancouver

Muryc J. Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava). Croatica et Slavica Iadertina [Internet]. 2025 [pristupljeno 12.05.2026.];21.(2.):373-391. https://doi.org/10.15291/csi.4911

IEEE

J. Muryc, "Jazyková krajina jako indikátor sociolingvistické situace v dolní oblasti Vítkovice (Ostrava)", Croatica et Slavica Iadertina, vol.21., br. 2., str. 373-391, 2025. [Online]. https://doi.org/10.15291/csi.4911

Sažetak

Studie se zabývá jazykovou krajinou Dolní oblasti Vítkovice (DOV) v Ostravě a analyzuje přítomnost polštiny jako indikátoru zdejší aktuální sociolingvistické situace. Jazyková krajina je chápána jako komplex jazykových projevů ve veřejném prostoru, jejichž vizuální podoba reflektuje širší kulturní, etnické a komunikační kontexty. V empirické části je pozornost zaměřena na projevy polštiny v prostoru DOV – jedinečného industriálního areálu přetvořeného v kulturně-vzdělávací centrum, které patří k nejnavštěvovanějším
turistickým cílům v České republice. Analýza ukazuje, že polština zde funguje převážně jako doplňkový komunikační prostředek vedle češtiny a angličtiny. Výzkum odhaluje různé typy vícejazyčných znaků (duplicitní, fragmentární, komplementární), přičemž dominantní postavení zaujímá čeština, zatímco polština se často objevuje v redukované či stylisticky problematické podobě. Přítomnost polských nápisů je ve sledované městské jazykové krajině důsledkem především cestovního ruchu a pracovní migrace, nikoliv přirozené jazykové vitality polské menšiny, jak je tomu např. na českém Těšínsku. Identifikované příklady dokládají jak inkluzivní jazykovou politiku (např. trojjazyčné informační tabule), tak i projevy potenciálně stigmatizující. Studie tak přináší nejen popis konkrétních jazykových realizací, ale i jejich hodnotící interpretaci: polština v DOV je jazykem druhořadým, přesto stabilně přítomným a nesoucím symbolickou i praktickou funkci. Přítomnost tohoto jazyka ve veřejném prostoru svědčí o jeho určité prestiži a o vědomém přizpůsobení komunikace významné kulturní instituce potřebám přeshraničních návštěvníků.